Labirynt Swěta a Lusthauz Srdce, to gest, Swětlé Wymalowánj, kterak w tom Swětě, a wěcech geho wssechněch, nic nenj než Matenj a Motánj, Kolotánj a Lopotowánj, Mámenj a Ssalba, Bjda a Tesknost, a naposledy Omrzenj wsseho a zauffánj: Ale kdož doma w srdcy swém sedě, s gediným Pánem Bohem se vzawjrá, ten sám k prawému a plnému mysli vpokogenj a radosti že přicházý

1. vydání. Na příběhu Poutníka, procházejícího Městem-světem v doprovodu Všezvěda Všudybuda („drzost mysli“) a Mámení („zvyk, pravdy barvu šalbám světa dávající“), je zachycen stále znovu se opakující lidský příběh o hledání smyslu lidského života. V popisu Města-světa, řízeného královnou Moudrostí, uplatnil Komenský vlastní zážitky a pozorování světa lidského hemžení, starání a toužení, i zklamán…